Pojem „trigenerace“ signalizuje novou etapu v energetickém odvětví. Díky trigeneraci je možné celoročně optimálně využít odpadní teplo z termické výroby elektřiny (nebo ze spalování odpadů) a průmyslové odpadní teplo. Dosud bylo možné na základě kogenerace použít odpadní teplo k přípravě teplé vody a v zemích s chladnějším klimatem k vytápění v topné sezóně. Rozšíří-li se kogenerace na trigeneraci, je dodatečně možné využít odpadní teplo k účelům chlazení.

Přeměna tepla na chlad probíhá v absorbčních chladících zařízeních. Tyto obsahují dvoulátkovou kapalinu složenou z rozpouštědla a chladícího prostředku (např. vodu s rozpuštěným čpavkem). Obě složky se vyznačují různou teplotou varu. Na základě zahřívání se obě složky díky rozdílným teplotám varu od sebe oddělí. Přes odlučovat a zkapalňovač se chladící prostředek (čpavek) opět ochladí. V následujícím kroku se dostane chladící prostředek do odpařovače, kde panuje obzvlášť nízký tlak. Na základě nízkého tlaku se chladící prostředek odpařuje již při nízkých teplotách. Odpařování probíhá za přijímání okolního tepla, čímž vzniká užitný efekt chlazení. Zahřátý chladící prostředek se v absorbátoru opět sloučí s rozpouštědlem (vodou) a koloběh začne od začátku.

Získáme-li nutnou tepelnou energii z odpadního tepla jiných procesů, můžeme provozovat klimatizační a chladírenská zařízení energeticky výhodně. Podobně se dají využít obnovitelné a k životnímu prostředí šetrné tepelné zdroje jako geotermální energie. Tím dochází k úspoře elektrické energie, která by jinak byla potřeba k provozu jednotlivých klimatizačních zařízení. V dobách stoupající ceny elektrické energie tak lze ušetřit nemalé částky.